27/08/2026
Jak se mi ztratilo v nákupním centru dítě 🫣.
Vyrazila jsem se synem na školní nákupy.
Nemá NIC na sebe. Horší než ženská 😄.
Cestou mi říká, že s ním je to přece mnohem lepší nakupování než se ségrou, protože on vleze do obchodu, koukne, bere a jedeme domů.
Přijedeme do obchodního centra a jdeme do obchodu NY. Mě zaujmou tílka ve výprodeji za 79,- a on vlítne do pánského a za minutu hlásí, že si nic nevybral.
Říkám: "Tak běž zatím vedle do CA, já zaplatím a přijdu za tebou."
Asi za 5 minut, spíš míň, přijdu do pánského oddělení a on nikde.
Úplně v klidu si sedám na lavičku před obchod a 10 minut čekám.
Pak mu píšu na WhatsApp: Kde jsi?? Čekám na lavičce před CA.
Nedoručeno, jedna fajfka. Že by měl vypnutý mobil???
Tak sedím dál a za chvíli zkouším volat: Volaný účastník je momentálně nedostupný.
Výborně.
Zvedám se a jdu projít obchoďák. Další obchody s oblečením plus Datart. Jinam by nešel 🙂.
Nic.
Vracím se na lavičku, koukám znovu do CA. Píšu mu, volám, nic.
Vytočená volám jeho tatínkovi, abych si ulevila.
Znovu obcházím nákupák a vracím se na lavičku.
Volala jsem mu během 3/4 hodiny 6 x.
Volá mu i dcera s kterou mezitím řeším, že nevím jestli ji zvládnu vyzvednout na smluveném místě ve smluvený čas, protože se mi její bratr ztratil 😄.
Sedím, dýchám, medituju.
Když je to skoro hodina, jdu do informací.
"Dobrý den, já mám takovou zvláštní prosbu. Mě se ztratilo dítě. Ale je velký, je mu 15 a je větší než já. Čekám tu už skoro hodinu. Nemohla byste ho prosím vyhlásit?"
"Tak to ho to tu nebavilo a šel domů."
"Nešel, má to 50 kilometrů."
Paní volá někam výš a ptá se na jméno a místo srazu.
Za chvíli se ozve v celém centru:
"Žádáme Honzu Nováka (jméno jsem změnila), aby se dostavil před obchod NY. Čeká tam na něj maminka."
Sedím na lavičce, pocit teda hodně blbej, když tohle člověk slyší.
Vedle mě dvě holky:
"Tvl, co to říkali za jméno?"
"Říkali Honza, to je můj syn a ztratil se ".
" A jak vypadá?"
"Má brýle, je větší než já a je mu 15."
Když holky zjistily, že jsem mu psala a volala a nic, začaly panikařit víc než já. Že to je hodně divný, aby měl takový kluk vyplej mobil 🙃.
Najednou jde od CA k NY.
Zařvu na něj a ty holky taky 😄.
"No Honzo, máma tu šílí!"
"Kde seš mami, hodinu tě tu hledám!"
Abych to zkrátila.
Hned jak vešel do CA, uzmul hadry a šel do kabinky.
Mě nenapadlo, když ho tam nevidím, že není jinde, ale už v kabince.
Hodinu si zkoušel hadry a mezitím koukal kde jsem.
Úspěšně jsme se míjeli.
Mobil měl zapnutý, ale vůbec žádný signál. Zmeškané hovory mu naskočily až když jsme byli v autě.
Takže chlapec nakoupil, zaplatil svou kartou a šel mě hledat.
To hlášení samozřejmě vůbec neslyšel.
Přemýšlela jsem jestli jsem tohle už někdy zažila, protože velké obchody fakt nemusím. Vybavila se mi situace, kdy se mi kdysi ztratila asi dvouletá dcera mezi kabáty. Jak byla malá, zamotala se do nich a najednou nevěděla kde je.
Já slyšela její řev kousíček ode mě a asi minutu jsem jí neviděla a bohatě mi to stačilo.
Co vy? Jsem v tom sama nebo jste už taky hledali potomka většího než vy? 🙃
