28/08/2026
Drazí MUŽI – DĚKUJI. 🤍
Děkuji, že tohle není jen záležitost žen.
Že i vy si dovolujete čím dál víc vnímat sebe a svoje tělo. Nacházet jeho hranice, limity. Hledat způsoby, jak žít v souladu s ním a ne ho neustále jen přetlačovat silou.
Že si dovolíte přiznat, že vás něco bolí. Že se necítíte dobře. Že je toho na vás moc a potřebujete pauzu.
Tohle není samozřejmost.
Chce to ohromnou dávku upřímnosti k sobě samému. A ještě větší odvahu svěřit svou zranitelnost druhému člověku.
Obzvlášť když jsme vyrůstali v představě, že „správnej“ chlap zvládne všechno.
Že muži nebrečí a nefňukaj.
Že když něco nejde, přidej. Zatni zuby a vydrž.
Dosaďte si to svoje.
A mě opravdu těší, že vás ke mně chodí na kranio nebo na zvukové lázně čím dál víc.
Vážím si toho a zároveň mám velkou radost, že se tohle ve společnosti mění.
Že i muž může na chvíli přestat – cvičit, pracovat, bojovat... Zastavit se. Dát si pauzu. Naslouchat svému tělu a jeho potřebám. A prostě jen být.
Děkuji, že mi v tom dovolujete být u toho. 🤍
