08/12/2025
Včera oslavila moje maminka 80 let.
A já přemýšlím – o jejím životě, o našem vztahu i o vztazích mezi generacemi.
Moje maminka se narodila těsně po válce. Na Vysočině.
Do rodiny soukromých zemědělců.
S příchodem komunistů přišli o pole, ale těžká fyzická práce z jejich života neodešla.
Vyrostla v nelehkých podmínkách. Přesto vystudovala vysokou školu.
Uvažovala o emigraci, ale nakonec zůstala.
Po revoluci začala podnikat – a práci zasvětila celý svůj život.
Dnes má kolem sebe i materiální dostatek. A to mě těší, protože nemusí dál žít příběh svých rodičů.
Náš vztah také prošel vývojem.
V dětství pro mě byla bohem.
Později z tohoto piedestalu přirozeně sestoupila – a my se na čas vzdálily.
Dlouho jsem měla pocit, že jsem nesplnila její očekávání.
Že musím být ta hodná, poslušná holčička, abych byla přijatá. Milovaná.
Dnes je to jiné. Přesto, že jsme každá jiná a na mnoho věcí se díváme jinak, máme spolu vztah postavený na respektu a lásce. ❤️A já už vím, že mohu být sama sebou.
A moje maminka je pro mě i inspirací. 💫Inspirací v tom, že i v osmdesáti může člověk stále pracovat – pokud mu jeho práce dává smysl.
Inspirací v tom, že věk je jen číslo.
A že nás nemusí omezovat, pokud to sami nedovolíme.
Když přemýšlím nad vztahy mezi generacemi, mám mnohdy pocit, že někdy máme tendenci dívat víc na to, co nám rodiče „nedali“.
Ale tehdy lidé velmi často řešili především jak přežít.
Neměli často prostor ani energii zabývat se pocity – museli je vytěsnit, aby vše zvládli. A svoji lásku dávali najevo tím, že děti obstarali, že jim dali vzdělání. Dělali to nejlepší, co v daný moment uměli a mohli. ❤️
A čím dál tím víc cítím, že právě oni nám vyšlapali cestu.
Díky nim dnes můžeme žít lehčeji, vědoměji, laskavěji.
Každá generace chce pro tu další, aby se měla lépe.
A možná právě proto dnes můžeme…
Můžeme žít ve svobodě. Můžeme žít v hojnosti.
Můžeme si dovolit cítit, vnímat, slyšet sami sebe.
Můžeme jít za tím, co nám dává dobrý pocit – nejen za tím, co je nutné.
A tak se na své předky dívám s čím dál větší vděčností, pokorou a láskou.
Protože i díky nim můžeme žít tak, jak si oni jen přáli – ale nemohli. 🌿
