farmarske-bedynky

  • Home
  • farmarske-bedynky
Call Website Contact the business

farmarske-bedynky Je to životní styl. Je to o charakteru a vnímání sebe i ostatních. Je to o přírodě a vyšších zákonech, které jsme zapomněli vnímat.

Do konce října přijímám 5 nových zájemců o bedýnky do whatsapp skupiny z následujících měst:Plzeň, Liberec, Hejnice, Čes...
21/10/2026

Do konce října přijímám 5 nových zájemců o bedýnky do whatsapp skupiny z následujících měst:
Plzeň, Liberec, Hejnice, Česká Lípa, Třebíč, Brno, Nový Bor, Rokycany, Beroun, Praha.

Pokud máte zájem, napište. https://wa.me/420736442376

Možná jsme nezapomněli sázet stromy. Možná jsme jen zapomněli, proč k sobě patříme. 🌳V sobotu budeme sázet stromy.A možn...
19/10/2026

Možná jsme nezapomněli sázet stromy. Možná jsme jen zapomněli, proč k sobě patříme. 🌳

V sobotu budeme sázet stromy.

A možná bychom si při tom měli připomenout něco, co bylo našim předkům tak samozřejmé, že o tom ani nemuseli přemýšlet.

Člověk a strom nikdy nebyli dva oddělené světy.

Strom nám dával dřevo na dům, ve kterém jsme žili. Dřevo na stůl, u kterého se scházela rodina. Dřevo na postel, ve které jsme spali, na podlahu, po které jsme chodili bosí, i na oheň, u kterého jsme se v zimě zahřívali. A když přišlo léto, hledali jsme jeho stín. Pod korunou jsme odpočívali, povídali si, pracovali i snili.

Strom byl součástí našeho domova, i když rostl venku. Byl součástí našeho života, i když ho zasadili naši předci. A zažije i naše prapravnoučata, možná i jejich děti. To už tu dávno nebudeme. Možná budem pod ním pohřbeni a náš vztah bude ještě důvěrnější.

Naši předkové rozuměli něčemu, co jsme v moderním světě začali ztrácet. Že příroda není jen prostředí, ve kterém žijeme. Je to svět, jehož jsme součástí. A že mezi člověkem a stromem nemusí být vztah pouhého užitku, ale také úcty, péče a vzájemnosti.

Strom roste pomalu. Každým rokem tiše přidává letokruh. Zpevňuje své kořeny, rozšiřuje korunu a vytváří domov pro život, který často ani nevidíme. Ano, ten hmyz a ptáci, kteří nám z krajiny mizí.

Zasadit strom je cosi hluboce lidského. Možná dokonce jedna z nejčistších podob naděje. Dát životu prostor, aniž bychom požadovali, aby se nám za to odměnil.

A možná právě tohle potřebujeme znovu objevit. Nejen sázet stromy, ale hledat cestu zpátky k nim. Naučit se znovu vnímat jejich přítomnost. Poznat vůni dřeva, dotknout se kůry, posadit se do stínu a na chvíli nikam nespěchat.

Až budeme v sobotu sázet, nebudeme jen přidávat stromy do krajiny. Budeme do ní vracet kousek vztahu, který jsme kdysi přirozeně měli. Podpoříme život v krajině našich předků pro život našich potomků.

Možná jednou někdo usedne pod jejich korunou. Možná si tam děti budou hrát, někdo se zamiluje, někdo si odpočine po těžkém dni. Možná jejich dřevo jednou zahřeje další rodinu.

A možná si tehdy nikdo nevzpomene na nás.

To vůbec nevadí.

Stačí, že tam ten strom bude.

Protože člověk nemusí být vlastníkem všeho, co vytvoří. Někdy stačí být tím, kdo pomohl něčemu živému začít růst.

JAK SE NÁM STALO, ŽE JSME VYMĚNILI SVOBODU ZA POHODLÍ — A TEĎ SI TU SVOBODU MUSÍME DRAZE KUPOVAT ZPÁTKY?Naši předkové mě...
19/10/2026

JAK SE NÁM STALO, ŽE JSME VYMĚNILI SVOBODU ZA POHODLÍ — A TEĎ SI TU SVOBODU MUSÍME DRAZE KUPOVAT ZPÁTKY?

Naši předkové měli svůj dům, kus půdy, zahradu, sousedy, místní hospodu, řemeslo a komunitu, ve které se lidé navzájem potřebovali.

Pak přišel pokrok.

Začali jsme snít o městech, kariéře, autech, dovolených, spotřebě a pohodlí. Půda a zahrada začaly vypadat jako zbytečná práce. Řemeslo jako něco méně prestižního než kancelář. Vesnice jako místo, odkud je třeba odejít, pokud chceme něco dokázat.

A tak jsme běželi za lepším životem.

Dnes za bydlení ve městě platíme miliony. Nebo desetitisíce měsíčně za nájem. Za energie, potraviny a dopravu vydáváme stále větší část příjmů. Stojíme v kolonách, žijeme v bytech bez zahrady a jsme závislí na tom, že každý měsíc přijde výplata.

Když přijdeme o práci, často nemáme kam ustoupit.

A přitom se znovu ukazuje hodnota věcí, které jsme kdysi považovali za samozřejmost.

Domek se zahradou. Možnost vypěstovat si část jídla. Schopnost něco opravit. Řemeslo, které lidé potřebují za každé ekonomické situace. So**ed, který pomůže. Místo, kde nejsme jen nájemníkem, zaměstnancem a zákazníkem.

Možná největším bohatstvím není vysoký příjem. Možná je to nízká závislost na tom, kolik peněz musíme každý měsíc vydělat.

Neznamená to, že se máme vrátit o sto let zpátky. Ani že život na venkově je bez problémů. Dům stojí peníze, zahrada vyžaduje práci a ne každý může pracovat jako instalatér nebo elektrikář.

Ale měli bychom si položit nepříjemnou otázku:

Když jsme získali tolik pohodlí, technologií a možností, proč má dnes tolik lidí pocit, že si svůj vlastní život nemohou dovolit?

A ještě jedna otázka.

Kdybyste dnes měli možnost volby: vlastní menší dům se zahradou, dílnou a sousedy na venkově, nebo vyšší příjem, ale drahý byt a život závislý na každodenních výdajích ve městě — co byste si vybrali?

A hlavně: Co pro vás dnes znamená skutečná svoboda?

Ve čtvrtek 22.10.  pojedu rozvoz farmářských bedýnek na sever, na Liberecko.12 -14 kg zeleniny a ovoce za 750 Kč včetně ...
15/10/2026

Ve čtvrtek 22.10. pojedu rozvoz farmářských bedýnek na sever, na Liberecko.

12 -14 kg zeleniny a ovoce za 750 Kč včetně dopravy.

5 kg jablek za 250 Kč včetně dopravy.
5 kg mix rajčata, okurky, papriky za 300 Kč včetně dopravy.
1,5 l jablečný mošt 85 Kč včetně dopravy.
5 kg ovomix jablka/hrušky za 300 Kč včetně dopravy.
5 kg mix cibule za 250 Kč včetně dopravy.
2 kg košík jahod za 450 Kč včetně dopravy

Platí se v hotovosti při předání.

Složení: brambory, mrkev, cibule, celer, červená řepa, papriky, rajčata, dýně Hokkaido, zelí bílé nebo kapusta, jablka, okurka, kedlubna, ...

16:00 - Česká Lípa - parkoviště u Čsob, za zimákem
16:30 - Nový Bor - benzina u Lidlu
17:10 - Moll Jablonné
17:30 - Robin Oil Jítrava
17:50 - Mníšek Orlen
18:20 - Hejnice, u nádraží
19:10- Liberec - Čs.mládeže u depa Čsad

Objednávat můžete již nyní do komentáře nebo sms/whatsapp 736 442 376.

Ve středu 21.10. pojedu opět Plzeňsko, Kladno a Slaný s bedýnkami.  Prosím o sdílení.10-14 kg zeleniny a ovoce za 750 Kč...
15/10/2026

Ve středu 21.10. pojedu opět Plzeňsko, Kladno a Slaný s bedýnkami. Prosím o sdílení.

10-14 kg zeleniny a ovoce za 750 Kč včetně dopravy.

5 kg jablek za 250 Kč včetně dopravy.
4 kg lečo mix rajčata, papriky, okurky za 300 Kč včetně dopravy.
1,5l jablečný mošt za 85 Kč včetně dopravy.
5 kg mix cibule za 250 Kč včetně dopravy.
5kg ovomix (jablka,hrušky) za 300 Kč včetně dopravy.
2 kg jahody za 450 Kč včetně dopravy.

Složení: brambory, mrkev, cibule, celer, petržel, rajčata, zelí bílé nebo kapusta, jablka, červená řepa, dýně Hokkaido, kedlubna, okurky, papriky, kudrnka...

15:30 - Beroun - parkoviště Tyršova x u stadionu
16:15 - Rokycany - u koupaliště
17:30 - Plzeň - parkoviště U dráhy, Domažlická
19:15 - Kladno - nám. starosty Pavla
19:45 - Slaný - parkoviště Vikova

Objednávky pište do komentářů nebo sms 736 442 376 whatsapp. Platí se v hotovosti při předání.

V úterý 20.10.  budu rozvážet bedýnky v Praze. Prosím o sdílení.11-13kg zeleniny a ovoce za 750 Kč včetně dopravy. 5kg j...
15/10/2026

V úterý 20.10. budu rozvážet bedýnky v Praze. Prosím o sdílení.
11-13kg zeleniny a ovoce za 750 Kč včetně dopravy.
5kg jablka za 250 Kč včetně dopravy.
4kg mix rajčata, okurky, paprikye za 300 Kč včetně dopravy.
1,5l jablečný mošt za 85 Kč včetně dopravy.
2 kg košík jahod za 450 Kč včetně dopravy.

Platí se předem na účet číslo 1010510500/5500. Do zprávy pro příjemce napište název zastávky.

Složení: brambory, mrkev, červená řepa, petržel, rajčata, celer, dýně Hokkaido, jablka, zelí bílé nebo kapusta, cibule, kedlubna, okurky, papriky, kudrnka.....

Objednávejte do komentáře nebo sms/whatsapp 736 442 376.

Výdejní zastávky:
15:00 Zdiby, ulice U pošty
15:20 OC Letňany, za Tesco benzínkou
16:30 - 16:40 K Šeberáku, točna autobusů
17:20 - 17:30 V Olšinách, parkoviště u Billy
18:00 - 18:10 u obchodu Ravak, Rohanské náb.
19:00 - 19:15 vedle zahradnictví Chládek
19:45 - 19:55 u Aquaparku Barrandov
20:20 - 20:30 Stodůlky, u městské knihovny
20:50 - 20:59 Suchdolské náměstí
21:25 - 21:30 Přádova, Kobylisy

V dnešní době je podvýživa mikroživin mnohem větší problém, než nadbytek kalorií ve stravě. Nedostatkem železa trpí dvě ...
15/10/2026

V dnešní době je podvýživa mikroživin mnohem větší problém, než nadbytek kalorií ve stravě. Nedostatkem železa trpí dvě miliardy lidí, pětina celosvětové populace trpí nedostatkem zinku. Většina dětí a dorostenců jí přidávané průmyslově vyráběné minerály a vitamíny ve stravě. Většina populace trpí nedostatkem hořčíku. Dlouhodobý nedostatek přírodních mikroživin a fytochemikálií, způsobuje chronické civilizační onemocnění a poruchy.

Je zajímavé, že již počátkem devatenáctého století vědci jako Howard, Balfour nebo Mc Carriston prokázali, že přidáváním chemických hnojiv do půdy, se ničí přirozený půdní mikrobiom, plodiny jsou chudé na mikroživiny a vitamíny, i když vnějšně vypadají v pořádku.

Dnes je rok 2026 a stále jsme fakta nepřijali.
V roce 2016 v USA zdravotní experti spočítaly, že 3/4 výdajů na zdravotnictví pokrývají léčbu civilizačních chorob, které si sami způsobujeme.

David R. Montgomery - Co jedlo Vaše jídlo

CO KDYŽ NÁS PRŮMYSL NEJEN OSVOBOZUJE OD PRÁCE, ALE TAKÉ SI NÁS VYCHOVÁVÁ K ZÁVISLOSTI?Průmyslová revoluce nám slíbila os...
15/10/2026

CO KDYŽ NÁS PRŮMYSL NEJEN OSVOBOZUJE OD PRÁCE, ALE TAKÉ SI NÁS VYCHOVÁVÁ K ZÁVISLOSTI?

Průmyslová revoluce nám slíbila osvobození od těžké fyzické práce. A v mnohém svůj slib splnila. Nemusíme ručně prát prádlo, orat s koněm ani trávit celé dny zajišťováním základních potřeb rodiny.

Jenže co když jsme spolu s tou dřinou postupně odložili i něco, co jsme si měli nechat?

🌳 Náš vztah k přírodě. Už nemusíme vědět, odkud pochází naše jídlo, jak roste jablko ani co se děje s půdou za městem.

🏡 Naši soběstačnost. Místo abychom něco sami vypěstovali, opravili nebo vyrobili, musíme si to koupit. A abychom si to mohli koupit, musíme vydělávat.

🤝 So**edskou výpomoc a komunitu. Dříve si lidé pomáhali se sklizní, stavbou, opravami i péčí o děti. Dnes si stále častěji kupujeme služby, které bychom společně dokázali zajistit sami.

👨‍👩‍👧‍👦 Čas a soudržnost rodiny. Společná práce na zahradě, příprava jídla nebo péče o hospodářství nebyla jen práce. Byla to také příležitost být spolu, předávat zkušenosti a něco společně vytvářet.

🔑 Nezávislost. Když máme vlastní půdu, stromy, dovednosti, sousedy a možnost vypěstovat si část jídla, máme určitou míru svobody. Když jsme závislí téměř výhradně na příjmu a fungování trhu, stačí výpadek příjmů nebo zásobování a naše svoboda se rychle zmenšuje.

A teď ta nejnepříjemnější otázka.

Nepěstuje si nás průmyslová ekonomika také pro sebe?

Nabídne nám pohodlí, rychlost a nekonečný výběr. Postupně nám ale může vzít dovednosti, vztahy a schopnosti, díky kterým bychom některé věci zvládli i bez ní.

Čím méně toho umíme sami, tím více služeb potřebujeme. Čím méně času trávíme se sousedy a v přírodě, tím více života se přesouvá do světa placené spotřeby.

Nemusí za tím stát žádný plán ani spiknutí. Stačí ekonomický systém, který dokáže vydělat na každé naší potřebě, zatímco soběstačnost, sousedská výpomoc a společně strávený čas se do HDP často ani pořádně nepromítnou.

Nechci se vracet do doby, kdy lidé dřeli od rána do večera. Chci se ptát, jestli dokážeme využít moderní technologie, aniž bychom se stali závislými na každé další službě, kterou nám někdo prodá.

Co když skutečný pokrok není v tom, že už nemusíme nic umět, nic pěstovat a nikoho potřebovat?

Co když je skutečný pokrok v tom, že máme díky technologiím více času na přírodu, rodinu, sousedy a život — a přitom si zachováme schopnost postarat se sami o sebe?

Kde podle vás končí osvobozující pohodlí a začíná závislost, která nám postupně bere svobodu?

Mám za sebou první dva dny rozvozů jahod. Jsou opravdu chuťově vynikající a je to přesně o čem tu píšu. Máme velmi chytr...
14/10/2026

Mám za sebou první dva dny rozvozů jahod. Jsou opravdu chuťově vynikající a je to přesně o čem tu píšu. Máme velmi chytré a šikovné zemědělce, kteří dokáží inovovat. Proto teď máme i vlastní jahody v říjnu a ta vůně a chuť 🥰👌👌👌🍓🍓🍓

A budou, i příští týden...... A Praha se může těšit a Liberecko, Č.Lípa a další místa se mohou těšit. Jen je potřeba, aby o tom lidé věděli. To je celý. Máme jich dost. A koukněte na fotky a reakce těch, co už se zakousli.

Kdy jsme se rozhodli, že zvíře je výrobní prostředek?Prasnici cíleně oplodníme. Porodí selata. Odebereme jí je, abychom ...
14/10/2026

Kdy jsme se rozhodli, že zvíře je výrobní prostředek?

Prasnici cíleně oplodníme. Porodí selata. Odebereme jí je, abychom mohli znovu začít výrobní cyklus.
Selata vykrmíme tak rychle, jak nám dovolí ekonomika. A pak je zabijeme.

Krávu opakovaně oplodňujeme, aby rodila telata a dávala mléko. Tele jí odebereme. Jednoho dne její mléčná produkce klesne natolik, že se přestane vyplácet. A tak skončí na jatkách.

Tohle není výjimka. Tohle je součást systému, který každý den financujeme svými nákupy. A teď ta nepříjemná otázka:
Jak jsme si to dokázali morálně omluvit?
Nevědomostí?

Dnes už víme, že hospodářská zvířata cítí bolest, strach i stres. Vytvářejí si vazby. Vyhledávají bezpečí. Mají vlastní potřeby.

Tradicí? To, že něco děláme po generace, ještě neznamená, že je to správné.
Ekonomikou? To, že je určitý způsob chovu levnější, z něj nedělá způsob morálně přijatelný.

Nebo větou, že je to prostě příroda? Jenže příroda nepostavila reprodukční linku, nenaprojektovala haly pro tisíce zvířat a nevymyslela, jak zkrátit výkrm na minimum. To jsme udělali my. Lidé. Ve jménu efektivity, ceny a zisku.

A možná právě tady leží největší paradox naší civilizace.

Dokážeme milovat své psy, rozčilovat se nad týráním kočky a odsoudit člověka, který ublíží zvířeti před našima očima.

Ale když je stejné utrpení součástí výroby masa a mléka, zavřeme před ním oči. Protože je zabalené, označené cenovkou a uložené v chladicím pultu.
Jak se naše společnost vypořádala s touto morální zátěží?
Možná jsme ji nevyřešili. Možná jsme ji jen přesunuli za zdi hal a jatek, abychom ji nemuseli vidět.

A teď otázka pro vás:
Je průmyslový chov zvířat morálně obhajitelný, pokud je ekonomicky výhodný a většina společnosti ho přijímá?
A pokud ano, kde přesně leží hranice toho, co si vůči jinému tvoru smíme dovolit?

Zajímá mě váš názor. I ten, se kterým nebudu souhlasit

Address


27324

Alerts

Be the first to know and let us send you an email when farmarske-bedynky posts news and promotions. Your email address will not be used for any other purpose, and you can unsubscribe at any time.

Contact The Business

Send a message to farmarske-bedynky:

Shortcuts

  • Want your business to be the top-listed health & beauty business?

Share