05/02/2026
HNĚV A OSAMĚLOST JAKO HYBATELÉ INTERNETU
Z médií, včetně internetu, se stalo hlučné a agresivní místo, kde se cítíme osamělejší než kdykoliv dřív.
Radost je pasivní. Když jsme šťastní, cítíme se nekonečnými a nic neřešíme. To není z pohledu médií zajímavé.
Hněv je naopak aktivizační - koncentruje naší pozornost, nutí nás reagovat, jednat. V rovině internetu to znamená psát komentáře, diskutovat na sítích.
Aktivaci hněvu využívají jako nástroj čím dál více média, včetně sociálních sítí. Stresové hormony se tak staly jejich hlavním palivem. Právě rozhořčení a stres udrží lidi pozorné až k momentu reklamy, zatímco jakékoliv komentáře zase zviditelňují příspěvky a zvyšují sledovanost. Je to velmi sofistilovaná práce s energií. Mágové dnes nesedí v lesích, ale v kancelářích.
Po aktivizaci stresem často následuje náplast na vzniklou oddělenost v podobě něčeho roztomilého, nebo lákavého, co zase aktivuje jiné hormony, které nás uvolní, zklidní a otevřou nám srdce.
Tento hormonální koktejl se během pár minut scrolování vystřídá nesčetněkrát.
Výsledek? Neklid, nestálost, chaos a vyčerpání. Jsme vyčerpaní z neustálých konfliktů a zároveň zoufale toužíme po spojení.
Média neinformují, jejich primárním cílem je vyvolávat emoce, abychom vydrželi sledovat reklamu. Žijeme ve velmi sofistikované ekonomice, která bohatne na tom, že nás štve proti sobě a pak nám zprostředková krátkodobé náplasti na frustraci a samotu.
Vnímáte tento mechanismus také?
