Fyzioterapie Mgr. Kateřina Burdová, Ztracená 4270/17, Kromeriz (2026)

22/05/2026

⚡️Dříve ztuhlí. Dnes hypermobilní ⚡️

Ještě před několika lety jsme v ordinacích fyzioterapeutů častěji vídali pacienty typicky „zkrácené a ztuhlé“ – lidi s omezenou hybností, vysokým svalovým napětím a klasickými bolestmi zad z přetížení. Dnes se ale stále častěji setkáváme s opačným problémem. Přibývá pacientů, kteří jsou hypermobilní – tedy nadměrně pohybliví, nestabilní a často paradoxně také bolestiví.

Hypermobilita znamená zvýšený rozsah pohybu v kloubech nad běžnou fyziologickou mez. Klouby jsou volnější, vazivový aparát méně pevný a tělo musí mnohem více pracovat svalově, aby si stabilitu vůbec udrželo.

Možná sami znáte někoho, kdo si snadno dá nohu za krk. Kdo se předkloní a položí dlaně na zem. Komu se prohnou kolena pod úroveň roviny. Kdo udělá rozštěp, provaz i ve velmi vysokém věku. Pozice v józe vypadají velmi efektně a lehce.

🔥 Hypermobilita ale neznamená „výhodu“

Mnoho lidí vnímá hypermobilitu jako talent nebo benefit. Ve skutečnosti ale může být zdrojem dlouhodobých potíží – bolestí, přetížení, únavy, pocitu nestability nebo opakovaných zranění. Typické jsou například bolesti bederní páteře, přetížená krční oblast, propínání kolen či loktů, potíže s funkci středu těla a pánevního dna.
Těhotné ženy trpí na bolesti zad, pánve, spony stydké, kyčlí.

Často to vidím hlavně u žen. Ženské tělo má přirozeně pružnější vazivo, takže hypermobilita bývá výraznější. Typický scénář:
„Jsem ohebná celý život.“
Ano. A bedra to už několik let nenávidí.

Důležité je pochopit, že hypermobilní člověk většinou nepotřebuje víc protahovat. Potřebuje:

* zpevnit,
* naučit se vnímat tělo,
* pracovat se stabilitou,
* a občas si dovolit NEjít do maximálního rozsahu.

Proto nelze praxe a přístupy paušalizovat. S každým hned protahovat, uvolňovat.

Zásadní tedy není další zvyšování mobility, ale naopak budování stability a vnímání vlastního těla.
Hledání svého středu a těžiště.
Budování síly.

Protože dát nohu za hlavu je sice efektní…
…ale bez stability vám to páteř bohužel neocení.

Zdravé tělo totiž není to nejvíc ohebné.
Zdravé tělo je to, které se umí dobře opřít, stabilizovat a fungovat bez bolesti.

A schválně at se přihlásí ten, kdo je tady hypermobilní 🙋‍♀️❤️

PS: obrázek vytvořen Al. Zadala jsem, ať to vypadá jako já, ale nevím no. Každopádně já jsem si nohu za hlavu nikdy nedala a taky mně kdysi vyhodili z gymnastiky pro neschopnost.

19/05/2026

📸 Jedna návštěva. Jedna korekce. Jedna terapie. A tělo vypadá i funguje úplně jinak.

Na fotce není žádný „zázrak přes noc“.
Jen změna v nastavení těla, dechu, opory a vnímání vlastního držení.

Často dnes slýcháme, že držení těla vlastně není tak důležité a že s bolestmi příliš nesouvisí. Ano — neexistuje jedna „dokonalá“ pozice, ve které musíme vydržet celý den. Tělo je vytvořené pro pohyb, ne pro strnulost.

Ale moje zkušenost z praxe je jiná v jedné důležité věci 👇

Pokud je tělo dlouhodobě bez opory, bez aktivace středu a bez střídání pozic, začne si vytvářet přetížení a kompenzace. A ty se často projeví:
▫️ bolestmi zad nebo krku
▫️ únavou
▫️ tlakem v bedrech
▫️ povoleným břichem
▫️ horším dechem nebo stabilitou

Na fotce je krásně vidět, jak i během jedné terapie může změna nastavení ovlivnit:
✔ držení těla
✔ postavení hrudníku a pánve
✔ funkci břicha
✔ celkový výraz břicha a těla

Nejde o to „stát vojensky rovně“.
Jde o schopnost se během dne občas vědomě narovnat, nadechnout, aktivovat oporu těla a nenechat organismus celé hodiny padat do pasivity.

I malé pravidelné změny během dne mají větší efekt než občasná snaha o dokonalost. 🙌

15/05/2026

⚡️ bolest kam se podíváš ⚡️

Poslední týdny je ordinace plná lidí s bolestí.
Bolestí zad, kloubů, hlavy… ale často i bolestí, kterou nejde úplně popsat jedním místem na těle.

A čím dál víc si uvědomuji, že lidé nepřichází jen „opravit záda“.
Přichází unavení. Přetížení. Odpojení sami od sebe.

Bolest totiž neovlivňuje jen pohyb.
Postupně zasahuje do celého života.

Člověk se hůř vyspí.
Má méně energie.
Je podrážděnější.
Přestává dělat věci, které měl rád.
Omezuje pohyb, setkávání, sport, někdy i obyčejné každodenní fungování.

A velmi často si na bolest zvykne natolik, že začne věřit, že „to je prostě normální“.

Jenže život v bolesti bere lehkost.
Bere radost z pohybu.
Bere kapacitu být plně přítomný pro sebe i pro ostatní.

Proto fyzioterapie v tom, jak ji vnímám já, není jen o pohybovém aparátu. 🤍

Je o doteku.
O bezpečném prostoru.
O chvíli, kdy člověka někdo opravdu vnímá a poslouchá.

Někdy lidé potřebují víc než cviky.
Potřebují zastavení.
Vedení.
Pocit, že na všechno nemusí být sami.

A právě v tom vidím obrovský přesah fyzioterapie.

Úleva od bolesti často nepřinese jen lepší pohyb.
Přinese klidnější spánek.
Více energie.
Chuť vrátit se k aktivitám, které člověk miluje.
Větší trpělivost doma i v práci.
Pocit svobody ve vlastním těle.

Najednou se člověk znovu nadechne.
Narovná se nejen fyzicky, ale i vnitřně.

04/05/2026

⚡️Potřebuju aby tam pořádně křuplo… ⚡️

Jisto jistě to zná mnoho z vás.
Obrázky a videa, kde jedno pořádné lupnutí napraví kosti, vyléčí skoliózu nebo zbaví bolesti napořád.

Častokrát v ordinaci slyším, že potřebujete pořádně prokřupat a pak ti bude v pořádku. Nebo že cítíte, že ještě ještě trochu a přijde pořádný křupanec.

My tomu říkáme fenomén lupnutí.

A možná to bude překvapivé, ale není vždy při mobilizacích zapotřebí.
Velmi často dojde k úlevě a úpravy prostředí i bez tohoto křachu.

A taky to není žádné napravování kostí.

👉 Když kloub „křupne“, neskáče zpět na místo. Ve skutečnosti dochází ke změně tlaku v kloubu, při které vznikají a zanikají drobné plynové bubliny v kloubní tekutině (tzv. kavitační efekt). Tento zvuk tedy není známkou toho, že se něco „opravilo“.

👉 Úleva, kterou cítíte, je krátkodobá. Dochází k ovlivnění nervového systému a snížení napětí – ne k řešení příčiny problému.

Také v ordinaci používám manipulace a mobilizace.
Dochází při nich často k okamžité úlevě.
Ale také klientům vysvětluji, že zvuk nemusí přijít.
A také, že není žádoucí tuto mobilizaci provádět neustále a opakovaně.

⚠️ Proč si dávat pozor na časté „křupání“ nebo nárazové manipulace:
- mohou vést k přetěžování vazů a kloubních struktur
- tělo si na tento stimul zvyká a vyžaduje ho častěji, místo toho, aby používal autoreparacni mechanismy
- neřeší skutečný důvod bolesti (např. svalová nerovnováha, špatné pohybové návyky)

Velmi často jsou líbivá videa ale odborníků, kteří v rukavicích, v oblečení a v různých pozicích škubnou krkem, až se hlava protočí.

Nemohu se na tato videa ani dívat.

Představa, že je v tomto terénu nějaká dotyčnému neznámá dysfunkce ne zřídka vede k velmi nebezpečnému ohrožení klienta.
V nejhorších případech i k ochrnutí.

Velmi tedy dbejte na to, komu se svěříte do péče.

A taky vězte, že pokud chcete být dlouho zdrávi a ve funkci, tohle rychlořešení situaci nezachrání. Nikdo totiž nepřevezme otěže zodpovědnosti za funkční a zdravé tělo za vás

Šetrné fyzioterapii ZDAR ❤️🙋‍♀️

30/04/2026

🔥🔥Čarodějnice budiž upálena!

Dnes jsme si s dcerou povídaly o tradici pálení čarodějnic. 🧙‍♀️🔥

Snažila jsem se jí vysvětlit, že kdysi dávno to nebyla žádná veselá oslava. Byla to doba, kdy ženy, které rozuměly bylinkám, přírodě a jejím zákonům, byly označovány za čarodějnice. Často jen proto, že uměly něco navíc. A místo obdivu přišel strach, obvinění ze spiknutí s ďáblem… a krutý trest.

Moje šestiletá dcera se na mě podívala s upřímným údivem a nechápala, jak je tohle vůbec možné.

Řekla jsem jí, že možná kdybych já žila také v té době , možná by upálili i mně.

A tak jsme si to zkusily vysvětlit jinak. Že dnes už naštěstí nežijeme v době strachu. Že dnešní „čarodějnice“ můžeme chápat jako symbol spojení s přírodou, intuicí, silou a svobodou být samy sebou. Že oheň dnes nepálí lidi, ale může symbolicky spálit to staré, co už nepotřebujeme, a dát prostor novému.

Možná právě proto má tenhle večer dnes úplně jiný význam. Ne jako připomínka bolesti, ale jako oslava života, síly přírody a naší vlastní vnitřní síly.

A její poslední věta?„Takže dneska slavíme, že můžeme být takové, jaké chceme?“

Ano. Přesně tak.

Vivat všem čarodějkám 🥳

29/04/2026

“Já na fyzioterapii nevěřím…”

Nuže, takhle.

Žena se díky tomuto rozhodnutí lékaře dostala ke mně.

Strávily jsme spolu skoro dvě hodiny čistého času, kde jsme mimo jiné probraly spoustu témat a doporučení, která by ji mohla pomoci od velmi omezujících bolestí v průběhu druhého těhotenství.

Už po tomto čase odcházela s úlevou, cítila se více uvolněně, břicho se vizuálně i objektivně při pohledu ve stoji lépe neslo.

Těžko lze pochybovat o vlivu fyzioterapie na neduhy pojící se s pohybovým aparátem v průběhu těhotenství.

V dnešní době snadno dohledatelných dat a výzkumu, které potvrzují pozitivní efekt fyzioterapie na bolesti zad, pánve, kloubů.

Jsou potvrzena i data k pozitivnímu účinku a vlivu k lepší přípravě a kondice ženy u samotného porodu.
Nejen stran samotné biomechaniky porodních fází, které mohou být limitovány na úrovni nerovnováhy kyčlí, či pánve.

Úprava a harmonizace prostředí, ve kterém miminko vyrůstá, částečně ovlivňuje i to, jakou zaujímá polohu.

Pozitivní vliv i dotekem, zklidnění nervové soustavy, snížení dyskomfortu na mnoha úrovních.

Těžko říci, jak tomu zdravotník nemůže uvěřit.

A řeči o tom, že je potřeba to vydržet.
Že to k tomu patří.

To si prosím vy, rigidní zdravotníci, nechte pro sebe.

Kdyz je něco časté, neznamená, že je to normální.

Takže.

I když samotný lékař nevěří, neužívá, je to jeho názor. Ale zájem o to, aby těhotné ženě zlepšil kvalitu života, měl pochopení a doporučil nějaké řešení, by měl být automatický.

Nenechávejte se prosím ženy odbývat 🙏🙏🙏🙏

28/04/2026

Jizva není “jen estetika”

Až u 90 % břišních operací vznikají srůsty.
Tyto mohou vzniknout i velmi brzy, v řádu několika hodin, po zásahu.

Co ovlivní takový srůst?

Začne jako chobotnička svými chapadly tahat za okolní tkáně a tím ovlivnit jejich volnost, skluznost a celkové prostředí

Může takto v dlouhodobém horizontu ovlivnit činnost orgánů, způsobit bolesti nejen v místě jizvy samotné, ale veľmi vzdálené.

Svými tahy může také přinést rychlejší degenerací kloubů.

Je proto důležité s jizvou pracovat.
A to jakkoliv starou.
Vždy je prostor ke zlepšení.

Tato žena za mnou přišla z důvodů
velkých pánevních bolesti, inkontinence, omezujících bolestí v bedrech, vizuál, …

Jizva po velké břišní operaci okamžitě přitáhne pozornost a také to bylo první místo, kde jsme začaly pracovat.

Ale ne jediné.

Nastavily jsme takový plán, kde bude potřeba zapracovat na aktivaci hlubokých svalů středu těla, začít používat a vnímat opory těla, ale i hledat opory v životě a jeho situacích.
Zlepšit v těle podmínky pro hojení, ale zároveň dodat energii pro uzdravování. Nejen na úrovni cílené pohybové terapie, ale i jídla a činností běžného dne.
Podívat se reálně na místa a oblasti, které tu energii pohlcují.

Je to kontext na několika úrovních, protože jinak to nebude dlouhodobě fungovat.

(Na fotce je cca 20 min rozdíl v rámci prvního vstupu. Vidět jde zejména uvolnění v oblasti kolem pupku a nad ním )

02/04/2026

„Škrtil mě!!!!!“

Ten výkřik přišel zničehonic.

Klientka ke mně přišla s „běžnými“ potížemi – bolesti hlavy, bederní páteře, únik moči, pocit ztuhlého těla. Na první pohled klasický obraz, se kterým pracuji často.

Začaly jsme postupně. Dech. Aktivace hlubokého stabilizačního systému. Uvolnění oblasti bránice, práce s vagovým nervem, jemné viscerální ošetření břicha a malé pánve.

Jenže něco nešlo.

Dech zůstával mělký. Výdech jakoby se vždy někde „zasekl“. Hlas byl slabý, přiskrcený. Tělo nechtělo pustit.

A pak to přišlo.

„Neeee!!!!!“

Silný, děsivý výkřik, který nás obě překvapil.

Po chvíli ticha se rozplakala. A pak to řekla.

Vzpomněla si, jak ji v dětství její otčím škrtil, když se rozzlobil.

V tu chvíli všechno začalo dávat smysl.

Tělo si ten prožitek pamatovalo celou dobu.
V dechu.
V napětí.
V ochraně, která už dávno nebyla potřeba – ale pořád byla přítomná.

Tělo si pamatuje.
I když mysl zapomene.

Někdy není problém jen „svalový“ nebo „funkční“. Někdy je uložený hluboko v nervovém systému, v emocích, v minulosti, která se neozvala roky.

A právě tehdy dává naše práce smysl v mnohem širším kontextu.

Nejde jen o pohyb.
Jde o bezpečí.
O dech.
O návrat k sobě.

Napětí povolilo.
Přišla velká únava.

Nejsem psychoterapeut. Ani si v těchto chvílích netroufám stoupnout do pole, ve kterém nemám kompetence.
Nicméně moje práce je něco mezi.

Bude-li chtít klientka pustit se do hlubší práce s tímto prožitkem, odkáži ji jinam.
Nicméně už vyslovení tíže je velmi léčivé.
Pustit to ze sebe.
Uvědomit si, že to muselo hrozně bolet.
Nést nesmírné množství energie, kterou tato tíže spotřebovávala.

My budeme pracovat dále na odstranění potíží, se kterými přišla.

Ale jsem přesvědčená, že již na zcela jiném poli svalového a funkčního napětí.

Děkuji, že do toho s důvěrou vstupujete...
❤

30/03/2026

Na světě a životem potkáme spoustu nemilých lidí ⚡️

Každý máme v životě někoho, s kým to úplně neladí.
S kým to není jednoduché najít společnou notu.
Takového, který nás zvedne ze židle.

Pokud lze eliminovat potkávání se s nám nelibými lidmi, je to ideální.
Ale ne vždy je to tak snadné.

Vždy nás ale tito mohou posouvat na naší cestě dál. Pokud brnkají na nějakou citlivou notu, tak je důvod, proč nás stále trigruje a vyvolává nějaké podráždění, vztek, zuřivost, smutek atd.

Je to skvělá možnost, jak poznat více sebe.

Třeba emoce pozdějšího vzteku a naštvaní na sebe nám často říká, že jsme nebyli schopni uhájit si své hranice.

Mám vypozorovano, že nejmoudřejší a nejinteligentnější lidé v sobě zpravidla mají životní nadhled, moudrost, čistou prostotu a skromnost.

Nepotřebují se povyšovat na úkor jiného.
Nepotřebuji používat zesměšňování, poukazování na slabiny, umí naslouchat.

Máte-li v životě někoho, kdo často brnká na citlivou notu, je to příležitost v růstu sebe sama.
❤️

A také se říká, že si do života přitahujeme takové lidi, které zrovna potřebujeme.

Což?
Dává to smysl?

Já mám to štěstí, že mám ordinaci plnou samých skvělých lidí

❤️❤️❤️

27/03/2026

🩸 Zdravý vztah k menstruaci 🩸

Minulý týden jsem měla besedu v RC Klubíčko v Kroměříži. Hovořily jsme na téma Skrytých pozadí bolestí a dysfunkcí nejen pánevního dna.

Téma je to velmi obsáhlé.

Mimo jiné tam p***o téma menstruace jako důležitého ukazatele vitality a zdraví ženy.

U cyklu se dá sledovat mnoho faktorů.
Pravidelnost, bolesti kdykoliv v průběhu, i ovulační, charakter krvácení, nálady, ale také, jak žena o cyklu mluví, jak jej nazývá, jak se cítí, kdyz o něm hovoří.

Velmi často se v prostoru skloňuje zdravý vztah k menstruaci.

Můžete narazit na doporučení, že musíte svou menstruaci milovat.
Že byste měla milovat svou menstruační krev a koupat se v ní a s ní.
Užívat si každý okamžik a těšit se na další.

Takhle.

Může být.

Každá to máme jinak.

Jsem pragmatik. Mám ráda pohled optikou přírody a jejich zákonitostí.

U sebe mám vypozorováno, že s vyšším věkem se stává menstruace více citlivá.
Na jakékoliv formy zátěže a “stresu”.
Nemoci, nachlazení, emoční i fyzická tenze.
Může reagovat v řádech několika měsíců.

A skvěle nám může sloužit jako signalizágor rovnováhy a vitality.

Přirozené je, že s menstruací může přicházet únava a je důležité ji respektovat. Pokud to lze, tak neplánovat si do tohoto období velkou zátěž. Dovolit si odpočinout. To tak je.

Zcela dospěle a bez zčervenání mohu říci, necítím se, menstruuji, mám zrovna cyklus, …

A dle projevů menstruace mohu hledat rovnováhu celého systému.

Takze.

Pokud je někoho vztah k cyklu blažený, užívá si jej a těší se na každý další a vzývá jej, tak je to v pořádku. Pokud je to pravdivé.

Ovšem nelze to prezentovat jako jediný správný přístup a vztah.

Respektování přírodních zákonitostí, citlivost a vnímaní k projevům těla a jeho potřeb, to může být cesta druhá. Nevylučující předchozí.

Ale, nemusí k ní patřit lebedění si v menstruační krvi.

A mě zajímá, jak to máte vy?

Fyzioterapie Mgr. Kateřina Burdová

22/05/2026

19/05/2026

15/05/2026

04/05/2026

30/04/2026

29/04/2026

28/04/2026

02/04/2026

30/03/2026

27/03/2026

Adresa

Internetová stránka

Upozornění

Odkazy

Sdílet