26/03/2024
Úzkosti? Kde se berou? Úzkosti nechodí po horách, ale po lidech🫣 A neznám snad jediného člověka, který se s úzkostí nesetkal.
Úzkost má mnoho podob a odstínů🎨 Můžeme se potkat s úzkostí ze špatného oběda, kterou rychle zaženeme, myšlenkou na nějakou dobrotu😊 Ale můžeme mít úzkosti i v takovém rozměru, že nás nepustí z domu a doslova nám nedovolí se nadechnout.
Lehčí stavy úzkosti zažíváme v dnešní době velmi často. Máme pocit, že je třeba rychlosti a výkonu, tak si na sebe nakládáme víc a víc, a většinou to ani neuneseme🙈 Ty horší stavy, které nás položí na lopatky, často přichází už ráno😓 Po probuzení nás svírá na prsou, nemůžeme se nadechnout, vydechnout, žaludek je stažený a v hlavě máme černo jak před bouří. Přichází k nám z ničeho nic. Podle mě ale nepřichází nic jenom tak!🤔 Úzkost je obava z budoucnosti, strach ze života, který může přejít do panických atak, které nás upozorňují na naše stíny a nepřijaté části. Strach ze života a strach být plně autentický nás nenechá dýchat, tělo je sevřené jako ve svěrací kazajce a ten barevný svět kolem nás se omezí na jednu, hodně tmavou, barvu.
A co s tím? Nepotlačovat a nebojovat. Mluvit o tom, už jen to je obrovská úleva. Občas když mluvíme nahlas, přichází k nám kromě úlevy taky naše vlastní pochopení, kde se to všechno vzalo🤓 A nezapomeňte, když to přijde, dýchejte a zeptejte se sami sebe, kde se limitujete? Co se stane, když budete žít život podle sebe?☺️🙏
www.alenahladik.cz