12/08/2026
Terapeutické střípky: Proč v mém životě není láska?
Dnes za mnou přišla klientka s otázkou, která zní vlastně docela jednoduše:
„Proč v mém životě není láska?“
Jenže některé otázky mají mnohem hlubší kořeny, než se na první pohled zdá.
Rozhodly jsme se tentokrát pracovat s konstelací pomocí figurek. Mám tuhle techniku moc ráda. Je neuvěřitelné, co všechno se může v prostoru postupně ukázat, i když to člověk předem vůbec netuší.
Začaly jsme její současností.
A pak jsme se postupně dostávaly dál a dál.
Až jsme se ocitly pět generací zpátky po ženské linii.
Najednou už to nebylo jen o ní.
Objevila se bolest žen, které žily dávno před ní. Bolest, kterou si nesly, protože musely. Příběhy, které možná nikdy nebyly vyslovené. Ztráty, samota, nenaplněná láska, odmítnutí… a věci, které se někdy v rodinách předávají dál, aniž bychom vůbec věděli jak.
A najednou začala dávat smysl i její původní otázka.
Ne jako jednoduchá odpověď.
Spíš jako pochopení.
Možná se mnou není něco špatně. Možná jen nesu něco, co nezačalo u mě.
A přesně v těchto chvílích si znovu uvědomuji, proč mám některé terapeutické techniky tak ráda.
Nemusíme všechno pochopit hlavou.
Nemusíme celé hodiny hledat, proč se nám něco děje.
Někdy stačí najít místo, postavit figurky.
Podívat se.
Nechat příběh postupně vystoupit.
A potom ho zase jemně uzavřít.
Dnes jsme nakonec došly až k úlevě.
K tomu tichému momentu, kdy se něco uvnitř uvolní. Kdy se člověku možná nezmění celý život během jednoho sezení, ale najednou se mu trochu lépe dýchá.
A já si po dnešku zase říkám:
Některé techniky jsou prostě skvělé. 🤍
Protože někdy nepotřebujeme další radu.
Potřebujeme konečně uvidět příběh, který nevědomky žijeme.
