Katka Sedláčková - porodní asistentka

09/06/2026

Dnešní příběh začíná až po porodu. Miminko se narodí do vody, hladce, nekomplikovaně. Žena si užívá první společné chvíle ☺️
Čas plyne. Zkoušíme porodit placentu, ale zatím to nejde. Už je skoro hodina po porodu, měníme polohy, ale stále nic. Odchází nějaké sraženiny, ale placenta zůstává. Jemně a opatrně masíruju bříško olejem, podávám tinkturu. Zavazujeme bříško rebozem. Zkoušíme jít na wc. Žena je slabá, motá se jí hlava. Podávám medikaci. Nic. Hmatem na podbřišku opakovaně zkouším, jestli je uvolněná. Bohužel stále není 🤷‍♀️
Uplynulo už docela dost času, žena je stabilizovaná, nekrvácí, ale už není na co čekat. Protože je slabá a přesun po vlastní ose by byl komplikovaný, volám RZS. Do telefonu popisuji situaci, paní na druhé straně je velice milá.
Sanitka dorazi asi za 15 min, mezitím se chystáme na přejezd. Muž mluví pouze anglicky, a tak se domluvíme, že pro jistotu pojedu také, abych v případě potřeby tlumočila a také v nemocnici předala informace 🤔
Záchranáři jsou z počátku rezervovaní, ale brzy pochopí, že se snažíme spolupracovat. Ptají se mě na medikaci, předávám jim porodopis, podvazuji pupečník, překládám. Odmítáme miminko balit do termofolie. Muž s ním jede v náručí zároveň s ženou.
Vyrážím chvíli před nimi, chci být v nemocnici dříve. Nakonec mě stejně po cestě předjíždí a já se rychle řadím za ně, v těsném závěsu projíždím přes závoru a doufám, že se nezavře nad mým autem 🙈
Přicházíme na příjem na porodní sály, všichni společně. Opět cítím tu podobnou ostražitost, která ale opět brzy odeznívá. Všichni na porodním jsou velice milí, včetně lékařů. Musí se udělat manuální lýza (pod narkózou placentu vybavit). Domlouváme se, že po zákroku zůstane muž s miminkem a se ženou společně na pokoji. Nikdo nemluví anglicky a tak jsem opravdu ráda, že jsem po celé probdělé noci přeci jen jela. Nedokážu si představit, co by tam bez jakýchkoliv informací muž dělal 🤷‍♀️
Čekáme v návštěvní místnosti, v křeslech, s miminkem. Přichází lékař z pediatrie, jediný mluví anglicky. Miminko kontroluje, je v úplném pořádku. Pan doktor je ale velice nervózní z domácího porodu a tady nastává kámen úrazu 🤦‍♀️ Chce pro jistotu udělat sérii testů, s čímž nakonec tatínek souhlasí, ale vynutíme si jeho přítomnost. Žena měla pozitivního streptokoka, nevím, jestli moje informace, že plodová voda odtekla s porodem hlavičky, dopadá na úrodnou půdu. To, že miminko dosud nemá vybrané jméno, situaci také nenahrává 🤪 Dále navrhuje dvouhodinovou observaci na novorozeneckém oddělení, kam by muži nebyl umožněn přístup. Probíhá trochu ostrá diskuze, vysvětluji, že dítě má právo na neustálou přítomnost rodiče, připravuji se, že v nejvyšší nouzi zavolám Petře Langové (určitě ji mnozí znáte), telefonát lékaře (nevím přesně kam), zda jsou domácí porody vůbec legální 😞 Pak se trošku zklidní, asi se mu uleví, že nebude mít nic dočinění s něčím protiprávním. Napíše zprávu v angličtině a dává muži podepsat, že observaci odmítá.
Opět čekáme v návštěvní místnosti, porodní asistentka za námi chodí, jestli něco nepotřebujeme, přináší vodu, deku, aby nebyla muži, který má miminko na holé kůži, zima, dokonce mi uvaří kafe ☺️
Pak nás přichází lékař informovat o proběhlém zákroku. Manuální lýza proběhla bez komplikací, placenta byla částečně vrostlá a opravdu nebylo možné ji porodit přirozeně 😢 Po narkóze je žena chviličku na JIP, ale pak ji přesouvají na pokoj, kam už můžeme za ní. I tady jsou porodní asistentky velmi milé a chápající. Žena dostává miminko do náruče a znovu přikládá. Miminko bylo celou dobu neskutečně trpělivé a většinu doby prospalo, ale teď už se nemůže dočkat 😁
Nadstanardní pokoj není volný, ale oddělení není plné, a tak zůstávají sami na dvoulůžkovém pokoji. Loučím se s nimi. Po cestě se ještě zastavuji za panem doktorem z porodního a poděkuji za vstřícnost, stejně tak porodní asistentce. Celkový dojem tak kazí jen přístup pediatra.
Na něj narážím u dveří při odchodu. Usměje se a říká mi, že všechny testy dopadly dobře. Zastavuji ho a říkám, že jsme nepřišli bojovat, opět vysvětluji, že jediné, o co nám šlo, je, aby muž byl po celou dobu s miminkem. Podívá se na mě a povídá, že se omlouvá, že se nechoval adekvátně, že byl arogantní, že to, že nesouhlasí s domácími porody neznamená, že nás neměl respektovat. Podává mi ruku 🙏 Těch slov a toho gesta si vážím. A tak nakonec z nemocnice odcházím s dobrým pocitem.
Přestože porodnice Břeclav nepatří mezi ty vyhlášené svým vstřícným přístupem, velmi mile mě tato zkušenost překvapila. Je mi jasné, že se o nás bude ještě hooodně dlouho vyprávět a věřím, že i pediatr bude při příští podobné situaci klidnější a přívětivější ☺️
A tak ještě jednou díky personálu nemocnice a stejně tak posádce RZS 🙏
A velké díky patří i mamince ženy, která ve vedlejším domě hlídala starší dítko a zároveň pak byla velmi nápomocná a byla přesně tam, kde a jak bylo potřeba i ve dnech následujících 🙏☺️

P.S. Použité fotografie jsou ilustrační.

Edit: bylo mi jasne, zpříspěvek vyvolá bouřlivou diskuzi, prosím ale komentujíci, nastudujte si fakta, statistiky, mějte respekt i když máte jiný názor, chovejte se slušně 🙏

Edit 2: vzhledem k tomu, ze mnoho komentujicich zjevne nejen ze nema informace o tematu, ale ani zakladni povedomi o respektu a slusnosti, nechala jsem moznost pridavat komentare pouze pro dlouhodobe sledujici 🤷‍♀️

06/06/2026

29/05/2026

Původně jsme se měly se ženou potkat u ní doma a teprve později se společně přesunout do porodnice. Porod se ale rozbíhá rychleji a tak se domluvíme, že se sejdeme pro jistotu rovnou tam. Rodí po třetí a ne nadarmo se o těchto porodech říká, že jsou nevyzpytatelné 😁 Po cestě si dáváme vědět, na dálnici je trošku větší provoz, ale nakonec se potkáváme před vchodem. Oni přijíždějí autem a já spěchám z parkoviště. Když ji vidím, pro jistotu se ptám, jestli ji už to nenutí tlačit 😇 Zatím ne. Jdu se převléci a chystám porodní sál. Bohužel není volný žádný z těch větších, ale i tak tam je porodní gauč, sprcha i toaleta.
Žena ani neprochází na příjem a jde rovnou za mnou, všem se nám zdá, že už musí každou chvíli porodit. Vyšetření nakonec ukáže, že je ještě čas, a tak napojuji monitor a jdu sepsat příjem do počítače a nachystat papírovou dokumentaci. Vlny jsou pravidelné, silné, časté, jsem přesvědčená, že to nebude dlouho trvat a miminko bude na světě 🙏
Žena to skvěle zvládá, jen za přítomnosti manžela, zatím mě tam moc nepotřebuje, a tak jen chodím občas poslechnout miminko, nachystat napářku, uvařit čaj, obstarat jídlo. Čas plyne a vlny jsou čím dál intenzivnější. Doporučuji sprchu, ta ulevuje. Čas běží a nález se posouvá mnohem pomaleji, než jsme předpokládali. Posílám ji na toaletu a doufám, že tam to udělá kus práce, jak se velmi často stává. Ale efekt není zdaleka takový. Žena už začíná být unavená, vlny jsou už dlouho opravdu intenzivní. A tak se rozhodne, že by si přála “pustit vodu”, u obou předchozích porodů to prý zabralo a za chviličku poté byly děti na světě 😇
Plodová voda je čirá, natáčím monitor a pak posílám ženu do sprchy. Už nikam neodcházím, jsem hned za dveřmi a naslouchám zvukům, které vydává. Vlny jdou jedna za druhou. A pak to přijde. Ten zvuk, na který čekám u každého porodu, tělo tlačí 🙏 Pár kroků a jsem u sprchového koutu. Část hlavičky už je venku. Prosím partnera, ať signalizací přivolá lékařku. Pár vteřin a miminko je venku. Doktorka dorazí až v momentě, kdy už ho žena drží v náručí. Malého chlapečka ☺️
Pomáhám jí přesunout se i s ním na lůžko. Pupečník ještě poměrně dlouho tepe, více než půl hodiny, pak ho teprve partner přestřihuje a rodí se placenta.
Lékařka velmi jemně a opatrně kontroluje porodní cesty, jen tak, na posteli. Poranění je úplně minimální a tak ho zasypávám bylinkami.
Tak vítej, maličký, ať tě životem provází radost a štestí ❤️

19/05/2026

Jako už tradičně začíná i tento příběh nočním pípnutím mého telefonu. A protože jsem noční ptáče (prostě sova), teprve se ukládám ke spánku 🙈 Ženě před chvílí odtekla plodová voda. Zatím žádné vlny necítí. Jde si zkusit lehnout. Ještě od ní zjišťuji, jak je na tom dula, která měla být u porodu se mnou. Měla mít teď někdy dovolenou, ale domluva byla trošku zmatená. Dnes prý ještě může. A tak udělám to stejné a zavírám oči, snad alespoň na chvíli 🙏
Za dvě hodinky přichází další zpráva, vlny už přichází, nepravidelné a ještě ne moc silné. Zatím si je o samotě prodýchává, muž i starší dcera spokojeně spí. Domlouváme se, že jakmile zesílí, dá mi vědět a já vyrazím. Uplyne asi dvacet minut. “ Kači, už pomalu vyraž”.
U domu je zrovna nějaký pohyb, později pochopím, že dorazila babička, kdyby bylo potřeba pořešit starší dítě 😀
Stoupám nahoru do schodů a slyším, jak žena prodýchává další kontrakci. Je mi jasné, že už to nebude dlouho trvat. Sedí na toaletě. Ptám se, jestli nebude chtít napustit bazén, který je připravený hned vedle v ložnici. Jen zavrtí hlavou, že ne. Usměju se, i to se občas stává a záchod umí s porodem zázraky 😁 Poslechnu miminko a chystám si věci k porodu. Žena objímá muže a společně zdolávají vlny, které následují téměř jedna za druhou. Přijíždí dula (tak to nakonec stihla, chvili jsem byla na pochybách).
Před toaletu chystáme ručníky a podložky, aby si pak mohla jen překleknout. Kouká na nás a říká, že tam hlavičku ještě necítí. Jen se usměju a říkám, že brzy bude. A opravdu, hned na další vlnu nadšeně hlásí “už ji cíítím” 💪☺️Za chvíli opravdu přechází do kleku, tělo tlačí. Ale po pár vlnách má pocit, že to není ono a přetáčí se do vysokého dřepu, partner ji ze zadu podpírá. Dula pod něj pohotově strčí stoličku, kterou ani netuším, kde zrovna vzala, aby mel větší stabilitu 🙏 A už se objevuje hlavička, nahřívám hráz a cítím, jak se mi tlačí do ruky. Ramínkům to jde trošku ztuha, a tak miminko zachytím pod ručkou a jemně mu pomůžu. Podávám jí ho do náruče. Malý chlapeček, vůbec nepláče, jen trošku zamžourá a naprosto klidně a spokojeně si užívá hřejivé objetí svojí mámy ☺️
Žena se zatím nechce přesouvat a tak děláme pelíšek v obrovském sprchovém koutu. Rodí se placenta.
Je tam poranění, které je potřeba zašít. A pak už se můžou všichni nerušeně tulit. V tu chvíli se dole budí holčička a přichází se i s babičkou přivítat s novým členem rodiny. Přesně tak, jak si žena ještě před porodem vysnila ☺️
Tak vítej na světě maličký, ať ti je v něm hezky ❤️

05/05/2026

Dnes je Mezinárodní den porodních asistentek. Víc, než kdy jindy si uvědomuji, jak výjimečnou a krásnou práci mám ☺️ Cesta k ní nebyla úplně nejjednodušší, začala mým velmi těžkým porodem před 24 lety (ten příběh mnozí znáte), po druhém hojivém porodu jsem se stala dulou. Tu práci jsem milovala, ale cítila jsem, že chci víc. A tak jsem nakonec se čtyřmi dětmi vystudovala porodní asistenci. Byly to opravdu náročné tři roky mého života, ale já jsem věděla, co chci a šla za tím 💪
A tak dnes mohu s vděčností a zároveň hrdostí stát po boku žen v jedněch z nejdůležitějších okamžiků jejich života, provázet je těhotenstvím, porodem, ale i obdobím po narození miminka. Děkuji všem ženám, které ve mně vkládají svou důvěru a pouští mě k sobě v těchto jedinečných chvílích 🩷
Je to práce někdy náročná, fyzicky i psychicky, téměř permanentní pohotovost, být k dispozici neustále, ve dne, v noci, ve svátky, spousta bezesných nocí, někdy opravdu hooodně dlouhé porody, někdy náročné situace a komplikace. O neustálém házení klacků pod nohy nejen od státu, ale i od mnoha zdravotnických kolegů či kolegyň ani nemluvě 🙈 Ale stejně bych neměnila za žádnou cenu. Být u toho okamžiku, kdy přichází na svět nový život, sledovat ženy a jejich partnery, jak láskyplně a dojatě drží poprvé svoje děťátko v náručí, ten první pohled do jeho hlubokých očí, první nádech… 🙏 Přestože těch příběhů už jsem zažila stovky, stále mě to dojímá, mnohdy mám sama slzy v očích. Takže moje drahé, děkuji ještě jednou za Vaši přízeň a důvěru 🩷

23/04/2026

Je krásné víkendové dopoledne. S dulou vcházíme do domu a kocháme se překrásným výhledem do krajiny. Nádherné místo pro bydlení 😍
Žena sice ještě měla pocit, že je čas, ale přestože je prvorodička, něco nám říkalo, že bychom radši už měly vyrazit. Je mlaďoučká, ve výborné fyzické kondici, dobře stavěná, i v hlavě dobře připravená, takže máme pocit, že by to nemuselo úplně dlouho trvat 🤷‍♀️ Radši bychom se pohybovaly už někde poblíž.
Zatemněnou místnost osvětluje a zároveň prohřívá zapálený krb. Žena stojí před ním, jemně se houpe v bocích, při vlně se opírá o stůl. Chodí už nějakou dobu jedna za druhou, ale jsou cítit spíše v podbřišku. Sleduji ženu, poslouchám ozvy a dula zpříjemňuje atmosféru.
Žena si přeje vaginální vyšetření, zajímá ji, jak na tom je. Nahmatám čípek sotva otevřený pro prst, což mě překvapí, čekala jsem více, ale v tu chvíli začíná další vlna a já cítím, jak se tlačí vak blan a krásně otevírá branku až na 3 cm. Většina žen by byla zklamaná, ale ona s úsměvem reaguje : “To je super, že se něco děje”. Vlny jsou ale pořád časté a čím dál silnější, pořád věříme, že porod bude rychle postupovat 🙏
Připravíme napářku a domluvime se, že je necháme chvíli o samotě a jdeme se projít. Sedíme na lavičce, povídáme si a sledujeme malou myšku, co běhá kousek od nás mezi kameny. Začínám ale cítit hlad, i když jsem snídala, a tak místo do lesa zamíříme do místní hospody, která zrovna otevírá. Ještě před vchodem pro jistotu voláme a ujišťujeme se, že se situace nijak zásadně nezměnila. Po obědě ale máme zase nutkání vrátit se už zpátky 😁
Ozvy jsou krásné, masíruju ženě záda prohřívacími olejíčky, abych zmírnila bolest v bedrech a zároveň podpořila kontrakce, které už jsou prý cítit v celém bříšku. Posílám ji na chvíli sednout na toaletu. Tam odtéká plodová voda a my se chystáme napustit bazének. Teplou vodu vyčerpala předtím na sprchu, ale s tím jsme dopředu všichni počítali a tak v připravených obrovských hrncích ohříváme vodu na sporáku.
Ženě začíná být horko, další dobrý signál ☺️Pomaličku se v doprovodu muže pohybuje po místnosti. Když přichází vlna, obejme ho kolem krku. Spolu prodýchávají, tančí společný porodní taneček a on na ni kouká s takovou láskou, že mám zase pocit mírné nepatřičnosti, když je sleduju ☺️ Kontrakce mezitím zmírní svou sílu a také nejsou tak časté. Mrkneme s dulou na sebe a doufáme, že je to pověstný klid před bouří a že porod je tam, kde si myslíme, že je.
Jakmile je voda připravena, žena se do ní noří. Hledá si polohu, zkouší klek, polosed. Najednou na nás kouká a říká, že ty vlny jsou nějaké jiné, divné. Domluvíme se, že tomu necháme ještě chvíli a pak bych se kdyžtak zase koukla, co se děje. Vzápětí se bříško začne zase stahovat a tělo začíná tlačit. Aha, takže opravdu klid před bouří 😁
Hlavička je už na hrázi. Vidí ji i muž a jen těžko se brání slzám. Na další dvě nebo tři vlny je venku celá hlavička, žena se směje, kouká na ni “Jé, ta je vlasatá”. Tělíčko hezky rotuje, ale raménka se ani nehnou. Maličko jim pak pomůžu a do vody vyplouvá celé miminko. Žena si ji vytahuje a dává na hrudník, zase se směje. Maličké je potřeba trošičku třít zádíčka a pobídnout ji k prvnímu nádechu a za pár vteřin se ozve první zakňourání ☺️
Ještě chvíli si hoví společně ve vodě a pak už se přesouvají do pelíšku, který jsme mezitím připravili hned vedle bazénku, stačí jen jeden krok.
Placenta se rodí bez potíží, žena je bez poranění, vlastně to mladé tělo vůbec nevypadá, že by před chvílí přivedlo na svět další život.
Pak přichází čas seznámit holčičku s babičkou. Neubráníme se s dulou, abychom trošku neodposlouchávaly videohovor, máme v očích slzy. To nehrané nadšení, láska a ta hrdost na svou dceru, která právě porodila. A když se jí pak ptá, jaké to bylo, žena odpovídá “Asi nejkrásnější, jak jsem si uměla představit”, to už bečíme úplně 🥹
Po kontrole miminka a vypsání dokumentace s hřejivým pocitem na srdci odjíždíme domů.
Tak vítej na světě, maličká, ať je tvůj život naplněný láskou a štěstím ❤️

P.S. Na poporodní návštěvě se dozvídám, že ženě její maminka na návštěvě pošeptala “Děkuji, pomohla jsi mi něco vyléčit”. Ano, porod má obrovskou schopnost poléčit zranění nejen samotné ženy, dodat jí obrovskou sílu a sebevědomí, ale může poléčit i generace předchozí. Žena se narodila ve stejný rok jako můj nejstarší syn a já moc dobře vím a na vlastní kůži jsem zažila, jaké porodnictví tehdy bylo 🙈

29/03/2026

Ráno zvoní telefon. Rozespale kouknu na displej. Žena má termín až za víc než měsíc. Asi se chce domluvit ohledně registrace v porodnici, kterou máme spolu mít příští týden. Zavolám zpět později, říkám si 🤷‍♀️ Ale nějak mi to nedá a za chvíli beru telefon do ruky znovu. navíc už stejně musím pomalu vstávat. “Jedeme do Vyškova, asi mi odtekla voda.” 😳 Vystřelím z postele, volám zpět, zjišťuju, jestli už přichází nějaké vlny, prý ano. Rychle se nachystám, sedám do auta, po cestě ještě na poslední chvíli ruším předporodní schůzku se ženou, měly jsme se potkat už za chviličku 🙈
Ženu mezitím přijímá kolegyně, přestože vlny zatím byly nepravidelné a ne příliš časté, nález už je asi 4-5 cm. Za chvíli dorazím i já. Žena sedí na toaletě, krásně prodýchává, vlastně to zvládá moc hezky a vůbec bych si z vnějšku v tuto chvíli netipla, že už je porod tak daleko 💪 Jen v hlavě je pro ni trošku těžké to přijmout, je totiž teprve 35+0, úplně na hraně, kdy ji mohli přijmout v této porodnici a ona s tím ještě vůbec nepočítala 😁
Napouštím vanu, mohla by jí udělat dobře, vlny mezitím hezky zesilují. Teplo jí opravdu ulevuje, a tak ji později prostřídáme ještě s napářkou. To by mohlo pomoci i s trošku tužší brankou. Porod se pěkně posouvá a pomalu se schyluje k závěru. Jen častěji poslouchám ozvy, abych si byla jistá, že miminko porod dobře zvládá 🙏
Jak porod krásně a rychle běžel, na samotný závěr se začíná zpomalovat a progres se téměř zastaví. Při vyšetření se zjistí, že hlavička nenaléhá úplně středem, a tak polohujeme a zkoušíme, co by mohlo zabrat. Navíc miminko na monitoru začíná mít decelarace (pokles ozev). Volám pro jistotu lékaře, vzhledem k nižšímu týdnu těhotenství si chce stejně porod v závěru více pohlídat. Zdá se být klidný, citlivě komunikuje se ženou, vše jí vysvětluje 🙏 Porod už je skoro v závěru, ale i tak to ještě docela trvá. Nakonec přeci jen hlavička vstupuje do porodních cest. Posouvá se velmi pomalu, dávám ženě dýchat i kyslík, decelerace přetrvávají. Hlavička už je skoro na hrázi, ale neposouvá se a tak se lékař nakonec rozhoduje udělat nástřih. Ozvy se okamžitě upravují a za pár minut už je miminko na světě ☺️
Žena dostává miminko do náruče. Je to holčička. Přestože na svět přispěchala dříve, je krásně čiloučká, dýchá bez potíží a tak zůstává na porodním sále se ženou, nikdo ji nikam neodnáší, žádná separace 🙏
Placenta se rodí brzy bez potíží, po ošetření poranění už si konečně může žena vydechnout a začít vstřebávat, že už má miminko na světě.
Přestože byla maličká celou dobu s ženou v kontaktu kůže na kůži, začala jí na večer klesat teplota a tak strávila jednu noc v inkubátoru, od rána pak už zase celou dobu pobytu v nemocnici byly spolu. To, že s nimi celou dobu mohl být i partner, pomohlo ženě první dny daleko lépe zvládat a rychleji se zotavovat 💪
Tak vítej, maličká, at je tvůj život naplněn lehkostí a radostí ❤️

21/03/2026

Od rána se objevují sem tam nějaké vlnky, ale miminko čeká, až bude klid a jeho pět starších sourozenců ulehne ke spánku. Pak se teprve porod může rozjet 💪 Večer mi žena píše, že jsou vlny po pěti minutách, ale nevnimá je zatím jako příliš silné. I tak se radši vydávám na cestu, je to skoro hodinka. I některé předchozí děti přišly na svět doma, v přítomnosti její kamarádky, duly (u jejíchž porodů jsem také byla a u jednoho jsme se potkaly i my dvě a ona tenkrát dělala podporu jí) ☺️ Tentokrát však cítila větší jistotu a bezpečí, když bude u porodu i porodní asistentka. Můžu nejen poslouchat ozvy a pokud by bylo potřeba, kontrolovat postup porodu, zkontrolovat a případně ošetřit poranění, vypsat dokumentaci pro matriku i pediatra atd. Ale věděla jsem, že tato žena bude potřebovat především klid, prostor a svého muže, já jsem jen pojistka, kdyby se něco dělo ☺️
Přijíždím k domu jen mírně osvětlenou vesnickou ulicí, všude je úplný klid. Jen pár metrů přede mnou rychlou chůzí kráčí žena s dítětem v náručí. Dula, kamarádka. Zdá se, že mé auto nepoznala a je hodně nervózní 🫣 Vcházím do domu, vítá me setra ženy, která má za ukol postarat se o starší děti, kdyby se probudily.
Jdu za ženou, je v koupelně, s mužem v tesném objetí a prodýchává vlnu. Potichu ji pozdravím. Domlouváme se, že jen poslechnu miminko a nechám je zase v klidu spolu samotné ☺️
Sedám si ke krbu a vychutnávám si přijemné teplo s hrnkem čaje v ruce. Povídám si se sestrou, s dulou, ale občas se zaposlouchám do zvuků, které se linou z koupelny. Vlny chodí už asi po dvou minutách ☺️
Žena se na chvíli přesouvá do vedlejšího pokoje, chce si lehnout a trochu si odpočinout, ale už to nejde. A tak se vrací zpět a napouští vanu, prý to tak delá vždy chvíli před narozenim miminka. Budí se jedno z dětí a přicházi se podívat, co se děje. Zvuky se začínaji proměňovat a tělo pomalu začíná tlačit 🙏 Přesouvám se za ženou a v malé koupelně se ocitá ještě jeden další rozespalý tvoreček. Je tam ještě dula a její děťátko, které se nepodařilo uspat. I přesto, že je nás tam tolik, v místnosti je klidná a posvátná atmosféra 😇 Hlavička už je na hrázi, postupuje ale pomalu, vždy se o kousek vráti. Žena ji kontroluje svou rukou. A pak už je venku celé miminko, ve vaku blan, který praská, když miminko natáhne nožky. Bere si ho na hrudnik a vítá se s ním. Miminko má od zvýšeného tlaku mírně fialovou hlavičku, trošku ho třu po zádíčkách. Miminko dýchá trošku namáhavě a tak doporučim ženě, ať mu zkusí svými ústy trošku odsát nosiček a pusinku. Když to dvakrát zopakuje, dýchání je o poznání lehčí a klidnejší ☺️
Mezitím se na chvíli ukáže ještě dalši sourozenec, ale je tak rozespalý, že se dobrovolně vrací do postele 😁
Rodí se placenta. Kontroluji porodní cesty, žena má jen drobounké oděrky. Miminko si najde prs a přisává se. Další život, další normálni zázrak ☺️
Tak maličký vítej na světě, myslím, že se v životě nudit nebudeš a vždy kolem sebe budeš mít spoustu milujících lidí ❤️

17/03/2026

Milé ženy,
S velkou radostí pro Vás nově nabízím kraniosakrální terapii ☺️
Jedná se o velmi jemnou, ale přesto velmi účinnou techniku, která Vám může pomoci nejen s psychickými, ale i fyzickými problémy. Dostáváte se do stavu hluboké relaxace. V těle se tak spouští samoreparační procesy. Může také pomoci s vyladěním v těhotenství, ale i po porodu ☺️
Dále pomáhá při nespavosti, migrénách, bolestech zad, poruchách imunity, je vhodná i jako doplňková terapie při ADHD či třeba autismu a mnoho dalšího 💪
Nejpraktičtější kurz, který jsem kdy absolvovala. V podstatě celou dobu jsme se věnovali nácviku doteků a naladění se na klienta. Už druhý den jsem cítila neuvěřitelný klid v mé jinak chaoticky neustále plné hlavě a přestože běžně mívám problémy s usínáním, během téměř každého ošetření jsem se dostala do stavu hluboké relaxace či dokonce do spánku, přestože v místnosti byla spousta hluku od dalších účastníků. I noci poté byly mnohem klidnější a můj spánek lepší, jak mi, krom mého subjektivního pocitu, potvrdil i můj chytrý Oura ring 💪🙏
Takže pokud Vás něco trápí, nebo jste zvědavé, či se například chcete zbavit stresu či úzkosti, ozvěte se 😉

11/03/2026

Ženy doprovázím k porodu už skoro dvacet let. Byla jsem u mnoha stovek příchodu nového života na svět. Zažila jsem nejrůznější situace, nespočet výjimek z “pravidel, předpokladů či obecných doporučení”. I přesto, se občas stane, že mě ještě porod něčím překvapí. A nedávno se mi dokonce stalo, že mě jediný porod překvapil hned několikrát 😁😇
Miminko se ohlásilo tři týdny před termínem. Byla jsem právě na pokračovacím kurzu Mamily. Dula, se kterou jsem měla ženu doprovázet, bydlela kousiček od ní, a tak jsme se domluvily, že mi dá vědět, jakmile se porod trošku více rozběhne 🙏 Plynul opravdu krásně, takže jsem za nedlouho vyrazila i já. A plynul tak krásně, že se miminko narodilo bezprostředně po mém příjezdu. Vplulo do bazénku a když si ho žena brala na hrudník, nešlo si nevšimnout, že je miminko opravdu maličkaté. Ale bylo tak neskutečně vitální a čilè, dýchání bylo čisté a pravidelné, očima dokořán prozkoumávalo okolní svět a za chvíli se snažilo přisát k prsu, tak jsem byla úplně v klidu 😇 Žena si užívala miminko.
Poměrně záhy však začala pociťovat první kontrakce na placentu. Jemně jsem zkusila, zda už by šla porodit. Ale to, co jsem vnímala, že se děje, bylo úplně jiné, než jindy. Přestože byl tah velmi jemný, cítila jsem, že se pupečník trhá. Žena nekrvácela, nebylo kam spěchat a tak jsem to zkusila zase až za chvíli. Bylo to úplně to stejné. Pohmatáním bříška a jemným tlakem jsem se ujistila, že už je placenta opravdu uvolněná, dala ženu do vzpřímené polohy 🤔 Počkaly jsme na další vlnu a zkusily to znovu. Měla jsem pocit, že pupečnik je už opravdu jen na vlásku a že už se ho nesmím ani dotknout, pokud ho nechci utrhnout. A tak jsme ženu poslaly na toaletu, daly pod ní mísu, do které by se porodila placenta. Masírovaly bříško oleji a pak ho jemně, ale pevně zavinuly. Na několik dalších vln se jí podařilo placentu konečně porodit usilovným tlačením ve spolupráci s poporodními kontrakcemi 💪 Když jsem ji prohlížela, bylo zjevné, proč se to takto dělo. Pupeční šňůra se totiž neupínala do placenty, jak je obvyklé, ale do plodových obalů, které jsou nesmírně křehké.
Když se žena opět uvelebila pohodlně s miminkem, začala pociťovat velmi silné a intenzivní bolesti v bříšku, dle jejích slov silnějších, než byly ty porodní. Žena nekrvácela, přeměřila jsem tlak, zjevně nebyla vidět žádná příčina. A tak jsem jí po chvíli sáhla na bříško, abych vyhmátla dělohu a k mému obrovskému překvapení byla už zavinutá téměř ke stydké sponě, což je obvyklé až tak týden po porodu 🤔☺️
Miminko, přestože bylo jednoznačně nejmenší, u kterého jsem kdy doma byla, se stále mělo čile k světu, bolesti už se velmi výrazně zmírnily a já se mohla vracet zpět, hlavu plnou myšlenek a pokory, věřím, že miminko moc dobře vědělo, že už je jeho čas, přestože vypočítaný termín tvrdil něco jiného 🤷‍♀️
Tak vítej na světě maličká, ať je tvůj život i nadále naplněn neobyčejnými, ale krásnými věcmi ❤️