12/05/2026
Když můžem, pomůžem! Nebo ne?
Hele, podívej.. Támhle někdo leží na zemi… Před chvílí tam myslím nebyl… No jo, ale CO MY S TÍM…
Proč někdy nepomůžeme, i když tušíme, že to je potřeba? Co nám hází klacky pod nohy? Je to náš vlastní mozek, evolucí vycepovaný k prastarým reakcím.
Přečtěte si následující body - a váš mozek se změní. Znalost těchto “mentálních pastí” totiž jejich efekt výrazně snižuje!
Bystander efekt
👉🏻Čím víc lidí, tím menší šance, že někdo zasáhne. Proč se tak chováme? Má to více podkladů:
“Proč já, když nás je tu tolik?”
👉🏻Difuze zodpovědnosti - čím víc lidí, tím snazší je omluvit svou neaktivitu - vždyť je tu tolik dalších, co mohou zachraňovat! Joo, kdybych tu byl sám, to by byla jiná.
“Dělej to, co ostatní, nevyčuhuj!”
👉🏻Asimilace se skupinou: Historie vybírala jedince, kteří se chovali stejně, jako skupina. Kdo se příliš odlišoval, měl menší šanci předat své geny potomkům. Máme tedy geneticky více či méně vtištěno “chovej se jako ostatní, nevyčuhuj, přežiješ!”.
“Kdyby to bylo potřeba, už by určitě někdo něco dělal! Ostatní to určitě ví, co je třeba…”
👉🏻Pluralistická ignorance. Ostatní nic nedělají a tak má náš mozek jasno - žádná akce není potřeba. Kdyby byla, někdo by už přece něco dělal!
“Co když je to ožrala a já tu budu za blbce? Co když mi bude nadávat? Co když udělám něco špatně?”
👉🏻Obava z posměchu a chyby. Nikdo nechce být za trapáka, stát se terčem posměchu. A co teprve strach z chyby! Vždyť já si nejsem jistej, určitě udělám něco špatně a pak to ještě odskáču já. Jako tehdá na základce…
“Určitě je tu někde nějaký profík. Počkáme na doktora.. Sestřičku…policistu… hasiče….”
👉🏻Popravdě? Jediný, na koho dává smysl takto čekat, je koroner.
“Co když je mrtvej???”
👉🏻Smrti se bojíme. Se smrtí nechceme mít nic společného. Náš mozek velí “pryč odsud, ať nedopadneš stejně!”. Určitě je fajn se rozhlédnout, ale nebojte - infarkt není nakažlivej.
Gratulujeme - přečtením těchto vět jste snížili šanci, že do těchto pastí spadnete. Neusněte na vavřínech a přijďte získat sebevědomí a natrénovat dovednosti k záchraně života na náš kurz.
Ne NĚKDO, ale TY.
Ne NĚKDY, ale TEĎ!
Největší chyba? Neudělat nic!
MUDr. Barbara Nižnanská,
odborná garantka ZDrSEM
