11/06/2026
🚶♂️ „Určitě mu pomůže někdo jiný.“
🚶♀️ „Asi je opilý.“
🚶 „Nemám čas.“
🚶♂️ „Někdo už určitě volal 155.“
🚶♀️ „Ostatní mu pomůžou.“
Zní vám to povědomě?
🧠 Právě takové myšlenky se mohou honit hlavou lidem, kteří narazí na člověka v nouzi. Nikdo to nemyslí špatně. Nikdo nechce ublížit. Jen každý čeká, že zasáhne někdo jiný. Psychologové tomu říkají bystander efekt neboli efekt přihlížejícího.
Čím více lidí je kolem, tím menší odpovědnost často cítí každý z nás. Proto se může stát, že se potřebnému nedostane pomoci, přestože kolem něj procházejí desítky lidí.
Než přijede záchranná služba, může být jedinou šancí na přežití člověk, který se odhodlá udělat první krok.
💙 Proto ve VR CPR netrénujeme jen správnou techniku resuscitace. Trénujeme i odvahu jednat. Protože někdy není nejtěžší stlačovat hrudník. Nejtěžší je překonat vlastní nejistotu a přistoupit blíž.
A přitom někdy stačí málo:
👉 zkontrolovat stav člověka
👉 zavolat 155
👉 začít poskytovat první pomoc
Pokud je kolem více lidí, pomáhá rozdat konkrétní úkoly konkrétním lidem:
👉 „Vy v modré bundě, zavolejte 155.“
👉 „Pane s batohem, přineste AED.“
👉 „Vy zůstaňte se mnou a pomozte mi.“
Ve chvíli, kdy oslovíte konkrétního člověka, přestává být odpovědnost rozptýlená mezi dav a pomoc se mnohem častěji rozběhne.
💙 V krizové situaci nemusíte být hrdina. Stačí nebýt tím, kdo čeká, až pomůže někdo jiný.
